V legislativě ohledně prodeje a užívání elektrokol nastává od 1.1. 2016 podstatná změna, protože v EU začala platit nová legislativní omezení týkající se výkonu motoru a kategorizace typů elektrokol dle jejich výkonu.
Předem se čtenáři omlouvám za trochu nezáživný úvod, ale nejprve si musíme analyzovat situaci. Jak je obecně známo, tak na elektrokola do určité asistované rychlosti a jmenovitého výkonu motoru – konkrétně 25 km/h a 0,25kW (250W) – je pohlíženo jako na klasická jízdní kola. Jejich výrobci či dovozci proto nemusí absolvovat schvalovací proceduru – homologaci – při jejich uvádění na trh.
Až do konce roku 2015 byla v platnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, která v Kapitole I, článku 1 uvádí, že:
Tato směrnice se nevztahuje na tato vozidla:
…..
h) jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem 0,25 kW, jehož výkon je postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, když vozidlo dosáhne rychlosti 25 km/h, nebo dříve, jestliže cyklista přestane šlapat;
Za tuto výjimku vděčíme zástupcům společnosti Yamaha, kteří již na začátku tohoto milénia měli zájem dodávat na evropský trh svá elektrokola, která byla tehdy doménou pouze japonského trhu.
Některé státy EU včetně ČR však tuto Směrnici nezanesli do své legislativy. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. v Příloze č. 13 odstavec 8 k tomu říká:
Jízdní kolo může být vybaveno dodatečně pomocným motorkem, jestliže – bude nadále zachován původní charakter jízdního kola
– pomocný motorek bude přiměřeně plnit podmínky ustanovení § 19 zákona 56/2001 Sb.
– jeho výkon nepřesáhne 1 kW,
– nesmí mít větší objem válců než 50 cm3 ,
– maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km/h,
– montáž pohonu na jízdní kolo si nevyžádá zásah do nosných částí jízdního kola. Pokud vozidlo splňuje všechny výše uvedené požadavky, považuje se nadále za jízdní kolo. Pro účely této vyhlášky se jízdním kolem rozumí i tříkolky a vícekolky, stejně jako vícesedadlová jízdní kola (tandemy) a jim podobná vozidla poháněná lidskou silou a určená i k provozu na pozemních komunikacích, jako např. koloběžky.
Tato vyhláška byla dokonce v roce 2014 novelizována, leč dočteme se v ní v podstatě to samé:
VYHLÁŠKA 341/2014 Sb.
Ministerstva dopravy ze dne 19. prosince 2014 „o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“V příloze 12, oddíle C, odstavci 8.
Jízdní kolo může být vybaveno dodatečně pomocným motorkem, jestliže:a) bude nadále zachován původní charakter jízdního kola (podle bodu 1, 2),
b) pomocný motorek bude přiměřeně plnit podmínky ustanovení § 19 zákona,
c) jeho výkon nepřesáhne 1 kW,
d) v případě použití spalovacího motoru, nebude mít takový motor objem válce (válců) větší než 50 cm3,
e) maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km/h,
f ) montáž pohonného systému (motor, nádrž paliva nebo akumulátor) na jízdní kolo si nevyžádá zásah na jeho nosných částech.
Ze zmínky v bodu f) ohledně umístění „akumulátoru“ lze usuzovat, že legislativec si byl, na rozdíl od první verze vyhlášky z roku 2002, velmi dobře vědom jejího užití i pro instalace přestavbových elektrosad. První verze vyhlášky, kde se objevil výkon 1000 Wattů (1kW), byla totiž zcela jistě zamýšlena výhradně pro motokola (jízdní kola doplněná spalovacím motorem).
V době vzniku výše zmíněné aktualizace Vyhlášky Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích – v roce 2014 – musel být též legislativnímu odboru Ministerstva dopravy již znám text nově schváleného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013.
Zde si musíme připomenout trochu z evropské terminologie:
Směrnice – je právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Je však na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou.
Nařízení – je právně závazné a platí v celém svém rozsahu v celé EU. Například, když Evropská unie chtěla zavést společné záruky na zboží dovážené ze zemí mimo EU, Rada přijala v této věci Nařízení.
Více viz: http://europa.eu/eu-law/
Co z toho vyplývá?
Na rozdíl od Rámcové Směrnice 2002/24/ES, která byla k 1. lednu 2016 zrušena, jsou nyní Nařízení č. 168/2013 a jeho akty v přenesené pravomoci okamžitě platné a závazné ve všech státech EU.
Co vlastně nové Nařízení Evropského parlamentu č. 168/2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly o elektrokolech říká? V podstatě je text zde zcela stejný jako v původní Směrnici z roku 2002:
Článek 2, odstavec 2 2.
Toto nařízení se nevztahuje na tato vozidla:h) šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h;
Hlavní rozdíl je, jak bylo řečeno, v právní síle dokumentu. Nařízení EP je závazné pro všechny členské státy bez možnosti výjimek.
Příkladem porušení pravidel nejsou paradoxně tovární elektrokola, která mají v drtivé většině (alespoň výrobcem deklarovaný, případně elektronicky omezený) jmenovitý výkon motoru 250W. Nejčastějším hříšníkem jsou konverzní kity, u nás nejčastěji středový motor Bafang BBS-02 o výkonu 750W, nabízený na trhu pod různými názvy, např.: EVBIKE středový pohon společnosti i4wifi, firma e-pohon z Tišnova pak nabízí i kolekci zadních pohonů 750-1000W, atd..
Co je vlastně tak špatné na kilowattovém motoru na elektrokole?
Možná se domníváte, že autor tohoto článku je proti výkonnějším motorizacím na elektrokolech, ale tak to není! V podstatě všechna elektrokola, která jsou nabízena jako eMTB, by měla nabízet vyšší špičkové (krátkodobé) výkony – ideálně nad 600W. To zaručí, spolu s dostatečným krouticím momentem, že i jezdec se 100kg si bude moci užívat výkon elektrokola ve velmi členitém terénu.
Toto citovanému nařízení EU č. 168/2013 neodporuje, protože v bodu g) je uvedeno, že toto nařízení se nevztahuje na „vozidla určená především pro využití v terénu a zkonstruovaná pro jízdu na nezpevněném povrchu“. V tom případě ale na takovém elektrokole nebo přestavbě není možné využívat veřejné komunikace.
Problém vidím v matení pojmů, a to jak ze strany některých dodavatelů, tak ze strany samotného Ministerstva dopravy. Na dotaz ohledně správnosti transpozice legislativy EU odpověděl zástupce ředitele Odboru provozu silničních vozidel ing. Počta: „Dotčená příloha vyhlášky je platná a není v rozporu s Nařízením, jedná se o národní úpravu existující paralelně s evropskou, vzhledem k tomu je však platná pouze na území ČR“.
Ještě větší problém vidím ve využívání e-kola, které je vybaveno 3x výkonnější motorizací než je obvyklé a je povoleno, převážně staršími jezdci. V médiích jsem v roce 2015 zaznamenal asi 6 případů smrtelných zranění, kde sehrálo roli elektrokolo. A ve všech případech se jednalo buď o zcela nezpůsobilé supermarketové stroje, nebo o výkonné a amatérsky instalované přestavby. A další pokračování tohoto trendu – tedy ignorování platných předpisů ze strany prodejců i uživatelů – by velmi snadno mohlo vést k dramatickému omezení provozu elektrokol, jak se již stalo jinde ve světě!
Mezi nejčastější prohřešky, vedle zde uvedeného osazení motorem se jmenovitým výkonem nad 250W, patří:
- Nabídka zvýšení rychlosti elektrokola až na 50 km/h formou ilegálního „pře-čipování“ – převážně středových pohonů. Tato aktivita však vždy vede k okamžité ztrátě záruky poskytované výrobcem elektrokola.
- Nabídka montáže „plynu“, aby bylo možné elektrokolo používat jako malý moped. Legální rychlost autonomního pohybu elektrokola je legislativou omezena na 6 km/h.
- Přestavby elektrokol s takovými rámy, které nejsou technologicky způsobilé na vyšší nosnost danou instalací baterie a motoru a z toho vzniklými otřesy.
Závěrem:
Vyšší výkon = vyšší příkon a tedy vyšší spotřeba a Ohmův zákon ani fyzikální zákony neobelstíme. A proto i čtenáře, který pochybuje o tom, že jej klasické elektrokolo uveze prosím: zkuste si nejdříve jízdu na několika elektrokolech s uváděným jmenovitým výkonem 250W se zadním nebo středovým motorem. Možná zjistíte, že je všechno jinak, než jste se původně domnívali.