Digitální pas pro baterii elektrokola: co se změní od 2027

Od 18. února 2027 musí mít každá nová baterie elektrokola vytištěný QR kód vedoucí na její Digitální pas. Vysvětlujeme, co v něm najdete, jak poznat prověřenou baterii a na co si dát pozor u repasí.

Od února 2027 dostane každá baterie QR kód

Evropské nařízení 2023/1542 o bateriích nahradilo starou směrnici a poprvé zavedlo samostatnou kategorii baterií pro lehké dopravní prostředky, takzvané LMT baterie (Light Means of Transport). Patří sem baterie elektrokol, elektrokoloběžek i lehkých elektromotocyklů.

Klíčové datum je 18. únor 2027. Od tohoto dne musí mít QR kód všechny baterie uváděné na trh EU. U LMT baterií vede QR kód na digitální pas. Na rozdíl od většiny ostatních termínů v nařízení nemá tento žádnou podmínku odkladu, jak upozorňuje analýza Battery-Tech Network.

Co bude na samotném štítku? Příloha VI nařízení vyjmenovává název a adresu výrobce, kategorii baterie, identifikaci kusu (šarže nebo sériové číslo), místo a datum výroby, hmotnost, kapacitu, chemické složení, nebezpečné látky, vhodné hasivo a kritické suroviny s podílem nad 0,1 %. Symbol přeškrtnuté popelnice pro oddělený sběr je povinný už od srpna 2025.

Háček je v grafické podobě štítku. Často citované datum 18. srpna 2026 platí jen tehdy, pokud Komise včas vydá prováděcí akt s jednotným formátem. Ten ale dosud přijat nebyl, takže se povinnost fyzického štítku v praxi posouvá. QR kód to neovlivní: informace ze štítku budou přes QR kód dostupné od února 2027 bez ohledu na to, jak bude tištěná verze nakonec vypadat.

Co uvidíte po naskenování QR kódu

Pas baterie je elektronický záznam, který obsahuje údaje o modelu i o konkrétním kusu. Podle přílohy XIII nařízení má čtyři úrovně přístupu.

Veřejnou část uvidí kdokoli s mobilem. Najdete v ní údaje ze štítku, materiálové složení, jmenovitou kapacitu, napětí, očekávanou životnost v cyklech, provozní teploty, záruku, EU prohlášení o shodě a pokyny pro sběr a recyklaci. Časem přibude uhlíková stopa a podíl recyklovaných materiálů. Komise už potvrdila, že pole navázaná na povinnosti, které ještě neplatí, mohou v únoru 2027 zůstat prázdná.

Druhá úroveň je určena opravářům, repasovacím firmám a recyklátorům. Obsahuje podrobné složení článků, schéma rozebrání, potřebné nářadí a bezpečnostní opatření. Třetí úroveň s výsledky zkoušek vidí jen dozorové úřady a notifikované osoby.

Čtvrtá úroveň se týká konkrétního kusu. Patří sem stav zdraví baterie (SoH – State of Health, tedy zbývající kapacita oproti nové baterii), počet nabíjecích cyklů, hluboká vybití nebo teplotní historie. Tyto údaje musí BMS (Battery Management System, řídicí elektronika baterie) ukládat už od srpna 2024.

Pas zároveň ukazuje status baterie: originální, znovu použitá, repasovaná, přepracovaná pro jiné použití, nebo odpad. Po recyklaci baterie pas zaniká.

Ilustrace se smyšlenými údaji. Skutečný formát štítku i rozsah přístupových práv bude ještě upřesněno.

Pro kupce ojetého elektrokola to bude praktická změna: stav baterie půjde ověřit bez spoléhání na slovo prodávajícího. Kdo přesně bude mít k údajům o konkrétním kusu přístup, ale zatím není jisté. Prováděcí akt o přístupových právech měla Komise přijmout do 18. srpna 2026, podle vlastního harmonogramu ho ale čeká až ve čtvrtém čtvrtletí.

Kdo databázi spravuje

Pas neleží v jedné centrální evropské databázi. Data drží firma, která baterii uvedla na trh, případně poskytovatel, kterého tím písemně pověří. Komise 20. července 2026 spustila registr digitálních produktových pasů, který ukládá jen jedinečné identifikátory, doprovodná metadata a celní kódy. Funguje jako rejstřík, přes který se ověří, že pas existuje a kdo za něj odpovídá.

Aby výrobce nebo dovozce mohl pas zaregistrovat, musí se prokázat kvalifikovanou elektronickou pečetí podle evropského nařízení eIDAS. Pas navíc musí zůstat dostupný, i když výrobce zkrachuje nebo z trhu odejde.

Proč to EU dělá

Cílů je několik. Nařízení má zajistit, aby baterie měly nižší uhlíkovou stopu, obsahovaly méně nebezpečných látek a končily ve sběru a recyklaci. Pas k tomu přidává sledovatelnost: dozorový úřad nebo servis zjistí, z jaké série baterie pochází, a u problémového modelu může zasáhnout cíleně.

Druhým důvodem je férová konkurence. Zavedení výrobci musí dokládat testy a dokumentaci, zatímco část levného zboží přichází bez nich. Novou baterii pro elektrokolo, kterou nikdo nemá v evidenci, od února 2027 nepůjde legálně uvést na trh.

Průmysl ale termín nebere jako hotovou věc. Asociace evropských výrobců baterií EUROBAT lobbuje za odklad do roku 2030. Legislativní návrh zatím neexistuje, precedens ale ano: povinnou náležitou péči v dodavatelském řetězci EU v roce 2025 odložila o dva roky, na srpen 2027.

Zásoby, náhradní baterie a norma EN 50604-1

Dne 15. května 2026 skončilo přechodné období u normy pro elektrokola EN 15194. Předpoklad shody se strojní směrnicí nyní dává jen verze EN 15194:2017+A1:2023, která u baterií vyžaduje zkoušky podle přísnější normy EN 50604-1+A1.

To ale neznamená, že by baterie bez EN 50604-1 byla nelegální. Evropská asociace lehkých elektrických vozidel LEVA-EU výslovně uvádí, že soulad s touto normou není zákonnou povinností, neplatí zpětně a baterie, které ji nesplňují, lze dál dovážet a prodávat. Harmonizovaná norma je jen jednou z cest, jak splnit požadavky strojní směrnice. Kdo ji nepoužije, přichází o předpoklad shody a bezpečnost musí doložit jinak a podrobnější dokumentací.

Skladové zásoby. Nařízení o bateriích chápe uvedení na trh jako první dodání konkrétního kusu na trh EU. Baterie, které výrobce nebo dovozce dodal distributorům a obchodům ještě před účinností nové povinnosti, ji proto splňovat nemusí; analýza bruselského institutu CEPS to dokládá přímo vysvětlujícím textem nařízení. Baterii poprvé dodanou v EU před 18. únorem 2027 lze doprodat i bez pasu. Prodejce by si ale měl uschovat doklad o datu dodání, podle poskytovatele pasů Stele Passport ideálně po jednotlivých dodávkách.

Náhradní baterie pro starší modely. Tady je výklad méně jistý. Článek 77 ukládá pas „každé LMT baterii uvedené na trh“ a výjimku pro náhradní díly do kol prodaných před rokem 2027 neobsahuje. Nová náhradní baterie vyrobená a poprvé dodaná na trh po 18. únoru 2027 tedy podle doslovného znění pas potřebuje. Německé konsorcium Battery Pass už v roce 2023 upozornilo Komisi, že právě tento případ z textu jasný není, a požádalo o vyjasnění. Oficiální výklad Komise jsme do uzávěrky nedohledali. Kdo vyrábí nebo dováží náhradní baterie do starších kol, by proto měl s pasem počítat. Nová zkouška podle EN 50604-1 ani u nich povinná není, bezpečnost ale výrobce doložit musí.

Další změna přijde 20. ledna 2027, kdy strojní směrnici nahradí nařízení o strojních zařízeních 2023/1230. LEVA-EU pochybuje, zda bude EN 15194 pod novým předpisem harmonizována. Prokazování shody se tak může znovu zkomplikovat.

Repasované baterie: nový štítek, nový pas a plná odpovědnost

Nařízení poprvé přesně rozlišuje, co se s použitou baterií může stát. Za repasi (remanufacturing) považuje zásah, při kterém se rozeberou a vyhodnotí všechny články a moduly, vadné se nahradí a baterie znovu dosáhne nejméně 90 % původní jmenovité kapacity. Stav zdraví jednotlivých článků se přitom nesmí lišit o víc než 3 % a baterie musí sloužit ke stejnému účelu. Pokud se baterie z kola použije jinak, třeba jako domácí úložiště energie, jde o přepracování pro jiné použití (repurposing).

S nezávislými repasovacími firmami nařízení počítá: dává jim přístup k údajům z BMS i k části pasu s návodem na rozebrání. Kdo ale repasovanou baterii prodá, přebírá odpovědnost podobnou výrobci. Podle článku 73 musí zajistit, aby zkoušky, balení i přeprava probíhaly s odpovídající kontrolou kvality a bezpečnosti, a ručí za to, že baterie splňuje požadavky nařízení i předpisy pro přepravu.

Repasovaná baterie musí dostat nový štítek, jehož QR kód ukáže změnu statusu. U LMT baterií navíc vzniká nový pas propojený s pasem původní baterie a odpovědnost za údaje přechází na firmu, která repasovanou baterii uvádí na trh.

Od února 2027 také platí, že LMT baterie v nově prodávaných kolech musí jít vyjmout a vyměnit nezávislým odborníkem. Výrobce musí zajistit dostupnost náhradních baterií nejméně pět let.

Zvládne repasovací dílna zkoušky podle EN 50604-1?

U jednotlivé repasované baterie ne. EN 50604-1 není kontrola, kterou lze udělat na pracovním stole. Jde o typovou zkoušku konstrukce baterie v akreditované laboratoři: vibrace a mechanické rázy, pád, drcení, zkrat, přebití, teplotní šoky od −40 do +72 °C a ověření funkce BMS. Takové zkoušky nabízí například polský institut BOSMAL v Bílsku-Bělé. Část z nich baterii zničí a provádějí se na sérii vzorků stejné konstrukce.

Bosch proto ve svém help centru uvádí, že tyto sériové zkoušky nejsou u jedné opravené baterie proveditelné kvůli předepsanému počtu vzorků, a opravy baterií nedoporučuje.

Podobně je to s přepravními zkouškami UN 38.3, bez kterých baterii dopravci nepřevezou. Americký úřad pro nebezpečné zboží PHMSA ve výkladu k pravidlům OSN uvádí, že za nový typ vyžadující nové zkoušky se může považovat mimo jiné změna materiálu článků, ochranných prvků včetně softwaru, počtu článků nebo způsobu jejich propojení. Repase s jinými články nebo jiným BMS tak z pohledu zkoušek vytváří novou baterii.

Repasovací firma dokáže baterii důkladně zkontrolovat: změřit kapacitu a vnitřní odpor článků, ověřit vyvážení, izolaci a funkci BMS a otestovat hotovou baterii pod zátěží. Je to smysluplná kontrola kvality, ne certifikace. Plné typové zkoušky dávají ekonomicky smysl jen firmě, která repasuje velké množství baterií podle jedné stálé konstrukce se stejnými články a stejným BMS.

[Jakub Ditrich – jednatel ekolo.cz]
Domnívám se, že toto je konec všech dílen, které nyní zvládly baterie do elektrokol kvalitně repasovat a jejich produkty byly často na velmi vysoké úrovni. Fakticky se tato činnost nemůže vyplácet, a to paradoxně ani ve velkých objemech, natož v individuálních opravách. Povede to logicky k tomu, že v oběhu bude mnoho baterií, které nebudou plnit požadavky nového nařízení. A samozřejmě to zvýší příjmy výrobců baterií, což je zřejmě cílem této regulace.

Jaké dokumenty chtít po prodejci

Že dokumentace není formalita, ukazuje letošní zásah italské finanční stráže. Dovozce od roku 2023 proclil nejméně 6 885 čínských elektroskútrů vydávaných za elektrokola v hodnotě zhruba 5 milionů eur. Technické složky přitom neobsahovaly analýzu rizik, výsledky zkoušek ani seznam použitých norem. Celníci je přesto propustili.

Při nákupu nového kola nebo náhradní baterie se vyplatí chtít:

  1. EU prohlášení o shodě elektrokola se seznamem použitých norem, ideálně EN 15194:2017+A1:2023.
  2. EU prohlášení o shodě baterie podle nařízení 2023/1542 a značku CE přímo na baterii.
  3. Informaci, podle jaké normy byla baterie zkoušena. Nejlépe EN 50604-1+A1 s protokolem z akreditované zkušebny. Pokud prodejce normu neuvádí, zeptejte se, jak bezpečnost doložil.
  4. Souhrn zkoušek UN 38.3. Bez těchto přepravních testů se lithiová baterie nesmí legálně převážet a výrobci i distributoři ho musí mít k dispozici od roku 2020.
  5. Štítek s výrobcem, kapacitou a symbolem přeškrtnuté popelnice, od února 2027 také s QR kódem.
  6. Originální nabíječku určenou pro danou baterii.
  7. U repasované baterie informaci, kdo repasi provedl, jaké články použil, protokol z testu kapacity, záruku a to, zda má daný typ repasované baterie platný souhrn zkoušek UN 38.3.

Když baterie hoří: sklad i dílna

Jak rozsáhlé mohou být následky jediné problémové zásilky, ukázal lednový požár u Poznaně. V neděli 11. ledna 2026 shořela v Tarnowě Podgórném spediční hala DB Schenker o rozloze téměř 11 tisíc m² a s ohněm bojovalo až 200 hasičů. Znalec podle RMF24 určil jako jediný zdroj požáru zásilku s bateriemi do elektrokoloběžek. Poslala ji firma z Německa a mířila do podniku, který se zabývá opravami baterií. Nešlo tedy o nové zboží, ale o kusy určené k opravě, jejichž stav nikdo předem neznal.

V Česku hořelo koncem srpna. Ve čtvrtek 27. srpna večer vypukl požár v opravně elektrokol v Pardubicích. Oheň zasáhl vybavení dílny a baterie elektrokol, několik z nich během zásahu explodovalo. Hasiči evakuovali čtyři pracovníky, hasili ze zákrytu a z dílny vynesli dvě zahřáté tlakové lahve. Příčinu požáru i výši škody vyšetřovatelé zatím neuzavřeli.

Oba případy spojuje stejné prostředí. Do opraven, a v zásilkách k opravě, putují právě baterie, které už nefungují správně: po pádu, s vadným BMS, po amatérských zásazích nebo neznámého původu z internetu. Jejich historii nikdo nezná a v jednom prostoru se riziko sčítá.

Stejné riziko ale existuje i doma. V roce 2025 hasiči v Česku řešili 109 požárů elektrokol a elektrokoloběžek a většina začala při nabíjení. HZS Plzeňského kraje proto doporučuje značkové výrobky s odpovídající certifikací a varuje před levnými variantami a domácími konstrukcemi.

Je smutným faktem, že většina požárů, které jsou mediálně označeny jako „exploze baterií elektrokol“, jsou reálně požáry baterií nekvalitních elektrických koloběžek, které nemají homologaci.

Levné baterie míří do Evropy v malých balících

Náhradní baterie nebo přestavbová sada koupená přímo od prodejce mimo EU obvykle přijde v malém balíku bez evropského dovozce, který by za výrobek ručil. Podle Evropské komise do EU denně dorazí miliony takových zásilek a řada z nich nesplňuje bezpečnostní normy. Od 1. července 2026 proto platí dočasné clo 3 eura za každou položku v zásilce do 150 eur. Bezpečnost samo nezajistí, ale ruší cenovou výhodu zboží, které dosud přicházelo bez cla.

Jak vzniká nejlevnější baterie, ukazuje letošní vyšetřování v Číně. Tamní šetření požárů zjistilo, že třetinu z nich způsobily nevyhovující baterie a 80 % těchto baterií vzniklo přebalením použitých článků z vyřazených elektromobilů. Nelegální dílny kupují staré autobaterie, rozeberou je a články prodají jako nové baterie do elektrokol. Čína na to reaguje zákazem použitých článků a od 1. listopadu povinným QR kódem, který spojí kolo, baterii a nabíječku s konkrétní výrobní sérií.

Kolik takových článků končí mimo Čínu, zatím nikdo nezmapoval. Případ ale dobře ukazuje, proč na sledovatelnosti záleží: bez ní zákazník ani servis nepozná, zda v obalu nové baterie nejsou články z vyřazeného auta.

U elektrokoloběžek je situace ještě méně přehledná. Podle LEVA-EU není jejich norma EN 17128 harmonizovaná, takže u nich chybí obdoba požadavku na zkoušky baterie podle EN 50604-1, který platí pro elektrokola. Tlak na nízkou cenu je v tomto segmentu velký a baterie bývá umístěná v podlážce, kde je vystavená nárazům a vlhkosti. Z baterií do koloběžek pocházela i zásilka, která zapálila halu v Tarnowě.

Pevný elektrolyt: bezpečnější baterie přicházejí postupně

Baterie s pevným elektrolytem nahrazují hořlavou kapalinu keramikou nebo polymerem. Polopevné baterie jsou mezikrok: elektrolyt mají gelový a kapaliny obsahují jen malý podíl. V lednu jsme psali o partnerství ProLogium a Darfon, které slibuje dodávky pro elektrokola od roku 2028. Od té doby se věci pohnuly.

Kdo baterie s pevným a polopevným elektrolytem pro elektrokola vyvíjí:

  • ProLogium a Darfon Energy Tech (Tchaj-wan). Plně pevné keramické články s nehořlavým elektrolytem. Pro elektrokola slibují na úrovni článku nabití z 5 na 60–80 % za 4–6 minut. Sériovou výrobu velkoformátových článků pro auta s hustotou 381 Wh/kg zahájil ProLogium 2. září 2026, počáteční kapacita tchajwanské továrny je ale jen 0,5 GWh ročně, uvádí CarNewsChina.
  • WeLion (Čína). Polopevné ploché články, které už jezdí v elektromobilech NIO. Na Eurobiku 2026 firma ukázala baterii s kapacitou 1 080 Wh, stejně velkou a těžkou jako Bosch PowerTube 800, se životností 800 cyklů při zachování 80 % kapacity. Plně pevnou generaci plánuje na rok 2028.
  • Universal Transmissions (Německo). Firma Kalleho Nicolaie je evropským distributorem článků WeLion a nabízí moduly do spodní rámové trubky: 712 Wh s hmotností 3,1 kg a 891 Wh s hmotností 3,6 kg. Baterie se mají vyrábět mimo jiné v polských Glivicích.
  • T&D (Čína). Dceřiná firma Bafangu vyrábí polopevné baterie na poloautomatické lince v Su-čou. Největším zákazníkem je Giant.
  • Joycube (Čína). Dceřiná firma výrobce baterií Phylion vyvíjí polopevné články s 5–10 % kapalného elektrolytu. Malosériová výroba má začít v polovině roku 2026 a vzorky dostávají i evropské značky; údaje pocházejí ze sponzorovaného článku Bike Europe.

Čísla z veletrhů je dobré brát s rezervou. Podle Pinkbike má první generace baterií T&D podobnou energetickou hustotu jako PowerTube 800 a výhodou má být hlavně delší životnost a lepší chování v zimě. Hodnoty uváděné pro samotné články navíc hotová baterie s obalem a elektronikou nikdy nedosáhne.

Polopevné baterie nejsou nehořlavé. Riziko snižují, ale neodstraňují, a stále potřebují kvalitní BMS a správnou nabíječku.

Odhad ebike.cz: polopevné baterie se v prvních sériových kolech na evropském trhu objeví během sezóny 2027. Plně pevné baterie čekáme nejdříve v letech 2028–2029 u prémiových modelů, v běžné cenové třídě spíš až po roce 2030. I ony budou mít od prvního dne digitální pas.

Battery Pas nahradí slovo prodávajícího

Pas baterie sám o sobě bezpečnost nezaručí. Poprvé ale dá zákazníkovi, servisu i úřadům nástroj, jak ověřit, odkud baterie pochází, jak byla testována a čím prošla. Do února 2027 dnes zbývá pět měsíců; do té doby se vyplatí kupovat baterie s dokumentací a od prodejce, který za ně ručí.


Zdroje: Nařízení (EU) 2023/1542 – EUR-Lex, Shrnutí nařízení – EUR-Lex, Battery-Tech Network, EADTrust, LEVA-EU, CEPS, Battery Pass, Stele Passport, BOSMAL, Bosch eBike Systems, PHMSA, Guardia di Finanza, RMF24, Pardubický deník, AutoŽivě, Evropská komise, Notebookcheck, ProLogium, CarNewsChina, WeLion, E-MOUNTAINBIKE, Bike Europe, Pinkbike – Eurobike 2026, Pinkbike