Tento blogpost je (téměř) automatickým překladem článku De wijk van de toekomst: plek voor 10.000 mensen, 21.500 fietsen en 0 auto’s op straat na serveru Nrc.nl. Dovolil jsem si jej pro úplnost doplnit informací o projektech nových městských čtvrtí v Praze. Mohly by vás zajímat i další mé články Z Paříže mizí automobily nebo Jak zpoplatnění silnic mění Londýn.
V Utrechtu vzniká jedna z největších městských čtvrtí bez aut v Nizozemsku. Kdo by tam chtěl žít? A jak se dostanete domů se svými nákupy?
Ve středním Nizozemsku by se letos měla do země vykopat první jáma pro budoucí čtvrť. Nové sídliště Merwede ve starém průmyslovém areálu podél kanálu Merwedekanaal, deset minut jízdy na kole od hlavního nádraží v Utrechtu. Už teď vidíte u obchvatu jednu velkou písečnou plochu, překvapivou prázdnotu.
V Merwede bude 6 000 domů pro 10 000 obyvatel města. V budovách bude 21 500 parkovacích míst pro kola.
A nula aut na ulici.
Merwede bude jednou z největších (24 hektarů) městských čtvrtí bez aut v Nizozemsku. Nebo „prakticky bez aut“, jak to trochu upřesňuje obec.
V Merwede nebudou žádné dálnice, semafory ani parkovací místa. Pro cyklisty a pěší zde budou pouze klikaté stezky.
„Dělám o tom mnoho prezentací, vždy se o tom diskutuje a vždy se najdou lidé, kteří tomu nevěří,“ říká urbanista Marco Broekman, jeden z hlavních projektantů čtvrti. „Kdo říká: je to zbožné přání, utopie, nebude to fungovat. Potřebuji vlastní auto. Potřebuji brát syna každý víkend na fotbal. Ano, jako by to nešlo i se sdíleným autem.“
Několik obcí již má městské čtvrti bez aut, namátkou Delft, Leeuwarden a Maastricht. Například Amsterdam staví bez aut Sluisbuurt, Haag Binckhorst a Utrecht Beurskwartier.
Merwede v Utrechtu je však díky své velikosti a uspořádání zkušebním místem. V úterý bylo oznámeno, že obec tento měsíc založí společně se zúčastněnými stranami trhu „podnik mobility“ pro Merwede. Po dobu deseti let bude mít za úkol provozovat čtyři podzemní parkoviště na okraji čtvrti. Obyvatelé zde mohou parkovat svá auta, ale ne všichni: každá čtvrtá domácnost si může pronajmout soukromé parkovací místo za 200 eur měsíčně.
A co Praha?
Dovolím si zde do článku vstoupit s relevantními srovnáními s Prahou – i zde se nyní staví či plánují nové městské čtvrti v dříve industriálních zónách, vyberu ty největší (kdyžtak mě doplňte):
Nákladové nádraží Žižkov
V severní části bývalého nákladového nádraží začala již výstavba – na 13 hektarech celkem 2500 bytů, mateřská školka a park v horizontu následujících 10 let. V jižní části na 30 hektarech 7500 bytů a občanská vybavenost v horizontu 20 let.
Bohdalec – Slatiny
Nyní ve stádiu přípravy změny územního plánu, která by měla nastat letos. Na 300 hektarech nezastavěného území mezi Michlí, Vršovicemi a Zahradním Městem by měla vzniknout čtvrť pro 25 tisíc lidí, tj. asi 11 tisíc bytů.
Bubny (Praha 7)
Celkem 110 hektarů by mělo nabídnout místo pro 11 tisíc bytů, školy pro 5 tisíc dětí a administrativní budovy. Dále se zde počítá s umístěním nového konertního sálu Vltavské filharmonie.
Smíchov City
Celkem 40 hektarů bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch, bydlet by zde mělo 3300 lidí, tj. jen asi 1500 bytů.
Vysočany až Hloubětín
Nová čtvrť na místech bývalých průmyslových objektů vzniká mnoho developerských projektů, celkem jsem napočítal by zde mělo vzniknout asi 35 tisíc bytů, nemá to ale podobu žádného uceleného konceptu, dělá na tom asi 8 různých developerských společností, nemám pocit, že by se zde stavěla jakákoliv občanská vybavenost pro obyvatele a bude to tak nejspíš docela peklo.
Vše na kolech
Společnost pro mobilitu bude rovněž provozovat „Obchody s mobilitou“. Prostřednictvím aplikace si zde můžete půjčit cokoli na kolech: od běžných kol přes elektrokola, rychlá elektrokola až po lehké elektrické vozíky pro přepravu. K dispozici je také 250 e-aut a e-dodávek k pronájmu. Jenže ty se do okolí nedostanou, protože ať už jsou elektrické, nebo ne, pořád jsou to auta.
Tato elektronická auta by měla nakonec fungovat také jako baterie a přispívat k udržitelné energii pro okres. K vytápění a chlazení Merwede bude sloužit rozsáhlý podzemní systém tepelných zásobníků. Polovina střech bude mít solární panely, druhá polovina by měla být zelená.
Nikdo si předem není jistý, zda bude Merwede úspěšný. „O tom, jak to bude přesně fungovat, toho víme hodně, ale také toho ještě hodně nevíme,“ přiznává Marien Kleinjan z developerské společnosti AM.
Otázek je mnoho. Například: kdo bude brzy chtít být průkopníkem čtvrti bez aut – a kdo si může dovolit soukromé parkování? Nebude ve veřejném prostoru nepořádek, když se tam budou pohybovat sdílená kola? Jak zásobujete obchody v sousedství? A co když bude muset vyjet hasičský vůz?
Velmi zelená, velmi rušná
Model Merwede již stojí v inkubátoru Kanaal30, který má v současné době plné parkoviště. První, čeho si všimnete, je, že všechen prostor, který se uvolnil vynecháním aut, už byl využit. Budoucí čtvrť bude velmi zelená, ale také velmi rušná. Je to dlouhý pás plný obytných budov všech tvarů a velikostí.
Merwede (24 hektarů) bude mít brzy nejvyšší hustotu osídlení v Utrechtu, potvrzuje vedoucí projektu městské mobility Finn van Leeuwen. Přepočteno: asi čtyřicet tisíc lidí na kilometr čtvereční, což je více než desetinásobek současného průměru v Utrechtu.
Důvodem vysokého počtu domů nejsou vysoké ceny pozemků, ale přání politiků a představenstva, tvrdí obec. Je potřeba mnoho domů, protože Utrecht je jedním z nejrychleji rostoucích měst v Nizozemsku. Očekává se, že počet obyvatel do roku 2035 vzroste o 26 % na 454 000 osob.
Van Leeuwen: „V Merwede to bude docela těsné. Je to opravdu hodně lidí na malém kousku města.“
Tato hustota byla také jedním z problémů v místní politice. Plán se dostal do městské rady v roce 2021 se třemi čtvrtinami hlasů: koalice GroenLinks, D66 a ChristenUnie a na poslední chvíli VVD a místní strana Student & Starter. Ostatní opoziční strany se domnívaly, že okres je příliš plný. Cees Bos z jednočlenné strany Stadsbelang Utrecht hovořil o „Kalkatě na Merwede, řiti Nizozemska“.
K protestům došlo také v sousedním Rivierenwijku, říká radní za mobilitu Lot van Hooijdonk (GroenLinks). Placené parkování se zde zrychluje, částečně proto, aby se zabránilo odlivu parkovacích míst z Merwede. Kromě toho budou přes kanál do Rivierenwijku zatím vedeny dva mosty pro cyklisty a pěší namísto pěti v širší oblasti. Van Hooijdonk dodává: „Lidé mají stále pocit: žiji si tu pohodlně a brzy mi budou všichni tito lidé chodit přes mou ulici.“
Jedním z řešení, jak učinit tak rušnou čtvrť, jako je Merwede, obyvatelnou, je rozmanitá architektura, říká Broekman. Žádné pevné věžové bloky, ale devatenáct bloků s různými styly a materiály a stupňovitě uspořádanými podlažími. „K vysokým, rovným stěnám si jako člověk jen těžko můžete vybudovat vztah,“ říká.
Foto BURA/OKRA
Dalším řešením je spousta rozmanité a rozvolněné zeleně. Podél kanálu bude park, v celé čtvrti povede „zelená stezka“ a každý obytný blok bude mít zelený veřejný vnitroblok. V jednom bloku by se z něj dokonce měl stát vyvýšený „Utrechtský kopec“, říká Broekman.
Podle Maartena Stama z developerské společnosti AM jsou tyto dvory jednou ze zajímavostí: „Sdílíte svou zahradu nejen se sousedy, ale v podstatě s celým městem.“ Přes den může být hřištěm pro děti, místem na opalování nebo čtení, ale v noci se nádvoří uzavírá. Ve dvě hodiny ráno nechcete mít na zahradě „dunící hudbu“, říká Stam.
Příroda ve městě je také vítána. Kromě šesti tisíc domů by zde mělo být šest tisíc hnízdišť pro „velkou pětku Merwede“, jak se jim říká. Jsou to vrabec domácí, svižník, ježek a netopýr, dále obojživelníci a hmyz: žáby, vážky, motýli, včely.
Nejedná se o obytnou oblast, ale o městskou čtvrť
Jak by měla fungovat čtvrť bez aut, jako je Merwede? Jde o to, aby všechno – alespoň téměř – bylo v docházkové nebo cyklistické vzdálenosti a aby bylo dobré spojení veřejnou dopravou.
„Nebude to obytná čtvrť, ale městská čtvrť,“ říká Broekman. Je zde tedy veškerá městská občanská vybavenost, jako jsou dva supermarkety a dvě velká náměstí, stravovací zařízení a železářství, péče o děti, dvě základní a jedna střední škola, sportovní hala, zdravotní středisko s lékárnou.
Frekventovaná silnice Europalaan na západní straně bude zúžena na dvoupruhovou dálnici. Vznikne zde také nový autobusový pruh a ve vzdálenější budoucnosti možná i rychlodráha nebo metro.
Zejména ve čtvrti bez aut by mělo být parkování kol dostupné a příjemné, říká Broekman. Žádné studené sklepy se zářivkami, ale vnitřní „kolárny“ v přízemí s barvami, sklem a dostatkem denního světla.
Na Merwede bude dohlížet „oblastní organizace“ s domovníkem v sousedství. Například zda návštěvníci odkládají kola na parkovací místa pro návštěvníky. „Dovedu si představit, že to musíte lidi chvíli učit,“ říká Stam z AM. „Je hezké, když veřejný prostor není plný kol.“
Na několika místech na okraji města mohou auta vjíždět do podzemních parkovišť, tzv. vjezdových uzlů. Budou zde také umístěny dva „huby“ s obchody pro mobilitu a samoobslužné doručovací boxy pro vyzvedávání poštovních zásilek. Něco velkého nebo těžkého, jako je pračka, však lze doručit elektronickým vozíkem.
Supermarkety jsou také na okraji čtvrti, kde se mohou nakládat a vykládat nákladní automobily. Například zásobování plánované tržnice s hotelem dále v sousedství je obtížnější. To je to, co tamní obyvatelé považují za příjemnější, myslí si vedoucí projektu Van Leeuwen. „Převozníci s dodávkou, která přijede jednou nebo dvakrát denně? Nebo chceš 34 kol denně?“
Domovní odpad mohou obyvatelé odkládat do kompaktorů ve svém obytném bloku. Když je kontejner plný, vydá signál a malý vůz s elektronickým odpadem si pro něj přijede. Van Leeuwen: „Náklady na svoz jsou asi třikrát vyšší než u průměrné domácnosti v Utrechtu. To je pro městskou radu poměrně obtížné vysvětlit. Musí říci: „Vážení obyvatelé, kvůli této nové čtvrti se vám zvyšují poplatky za likvidaci odpadu.“ Tyto náklady jsou součástí obnovy, říká Van Leeuwen, a jakmile si systém odpadů osvojí více čtvrtí, náklady opět klesnou.
I nadále budou existovat situace, kdy je auto nepostradatelné. Pro „1 %“ „běžného provozu“ tedy obec udělí výjimku. Pokud se například stěhujete. Van Leeuwen: „Není to tak, že byste byli nuceni se pohybovat s nákladním kolem.“ V Merwede se budou rodit a umírat lidé. Broekman: „Pravděpodobně tam bude dům s pečovatelskou službou, a tedy občas pohřební vůz.“
A čtvrť musí být dostupná i pro záchranné složky, ačkoli cyklistické a pěší stezky nejsou záměrně určeny pro hasičské vozy. Van Leeuwen: „Je to velmi jednoduché: když tam musí hasiči a nevejdou se tam, tak se tam tam stejně dostanou. Prostě pak sjedou na záhony. A oni to také vědí, o tom se nediskutuje.“
Směs obyvatel
Uvidíme, jaká bude skladba obyvatel Merwede. Domy budou z 30 procent tvořit sociální nájemné, z 25 procent střední segment a ze 45 procent dražší volný nájem nebo prodej.
Pokud máte nižší příjem a potřebujete vlastní auto například kvůli práci nebo zdravotní péči, je 200 eur měsíčního nájmu za soukromé parkovací místo „výrazný náklad“, chápe projektový manažer Van Leeuwen. Několik kilometrů od Merwede si však můžete pronajmout parkovací místo za nižší cenu.
Pro zdravotně postižené může být překážkou i čtvrť bez aut. Na naléhání politiků proto dostávají slevu na parkovací místo.
„Bude vzrušující sledovat, zda si zde najdou své místo rodiny zvykléna město,“ myslí si Kleinjan z AM. Vzpomeňte si na zaneprázdněné otce a matky, kteří se hádají, kdo bude používat auto.
Budou starší lidé považovat za vhodné chodit pro potraviny pěšky nebo jezdit na kole? Čtvrť bez aut pomáhá zůstat vitální a je zde spousta míst pro setkávání starších lidí, namítá Broekman. Pokud se Merwede neukáže jako atraktivní pro seniory, projekt „vlastně neuspěl“, říká Stam z AM. „Ve velké čtvrti s 6 000 domy chcete, aby se v ní odrážel Utrecht.“
Merwede se bude muset před dokončením projektu osvědčit. Pokud se po několika letech od výstavby prvních 4 250 domů ukáže, že doprava v okolí klesá, bude následovat zelená pro zbývajících 1 750 domů. Společnost zabývající se mobilitou musí rovněž prokázat, že je zisková. Očekává se, že tržní subjekty nakonec odejdou a hlavním akcionářem se stane obec.
Podle radního za územní plánování Eelca Eerenberga (D66) vyžaduje taková čtvrť budoucnosti větší angažovanost všech stran. „Řekli jsme si: tohle je jedinečné, musí to vyjít hned napoprvé. Zejména ve fázi plánování máte jako obec zásadnější roli, jindy to nepůjde.“
Jiná role než obvykle připadne také účastníkům na trhu, od investorů do nemovitostí až po bytová družstva. Van Leeuwen z obce: „Developeři jsou zvyklí: postavím, dodám blok, prodám ho a jsem pryč.“ Kleinjan z AM: „Deset let se budeme starat o to, aby čtvrť dobře fungovala.“
V konečném důsledku je čtvrť bez aut zdravější, šetrnější ke klimatu a v rostoucím městě nezbytná, věří město. „Auto stojí 80 nebo 90 procent času a zabírá místo,“ říká urbanista Broekman. „Na tomto prostoru nemůžeme žít, vytvářet zeleň, hřiště. No není to komické?“