ROZHOVOR – Dan Mourek: „Nárůst počtu cyklistů ve městech je nezvratnou realitou“

0

V souvislosti s přípravou většího materiálu o stavu „cyklo“ odvětví v ČR jsme oslovili také Dana Mourka, českého zástupce v evropské cyklo-federaci a známého „cyklo-evangelistu“. 

1. Jaká byla největší událost, úspěch či průšvih na poli cyklo-dopravy v roce 2015, případně největší úspěch Nadace Partnerství, kde jsi aktivní.  

Pro mě osobně bylo největší událostí kromě velké Jarní cyklojízdy v PraDaniel Mourekze (pro mnoho lidí to mohlo být naopak zklamání) s takřka 10.000 účastí (a podobné jízdy v Brně, Liberci, Plzni a dalších městech) s průjezdem stále nefunkčního tunelu Blanka i světová konference o cyklistice Velo-City 2015 ve francouzském Nantes. Rovněž mě těší, že se zástupci větších českých a moravských cyklistických neziskovek konečně dohodli na vytvoření Národní cyklistické federace s cílem reprezentovat zájmy především městských uživatelů kol. Po vzoru evropského Cycling Industry Clubu by nová organizace měla více spolupracovat se zástupci cyklo-průmyslu pod jednotným sloganem: „Více lidí na kole, častěji“.
Za největší úspěch Nadace Partnerství považuji realizaci plánu managementu mobility pro technologický park Královo pole v Brně s jednoznačnou preferencí udržitelných forem dopravy, především cyklistiky.

 

2. Zaznamenali jste nárůst počtu cyklistů, či uživatelů kol? Pokud ano, v jakém segmentu nejvíc a proč?

Ze statistik automatických sčítání cyklistů, které má nadace Partnerství a její partneři k dispozici, vyplývá, že nárůst počtu cyklistů na páteřních, dálkových  cyklostezkách je v řádu 5-10%, přičemž frekvence nad 200.000 uživatelů ročně vykazuje dlouhodobě jen Labská stezka a cyklostezka podél Baťova kanálů, mezi 100-200.000 uživatelů vykazuje cyklostezka Brno-Vídeň (EuroVelo 9) a cyklostezka Bečva.

Co se týká měst, tak pravidelný plošný monitoring nabízí hlavní město Praha, kde se frekvence uživatelů kol zvýšila v 2014 oproti předchozímu roku o čtvrtinu na necelé 4 miliony, což je ale vzhledem k relativně nízkému podílu cyklistů na přepravě osob  v Praze (cca 2,5%) stále málo.

Co do typu kol se ve městech objevuje stále více městských kol, k čemuž určitě přispívají rozšiřující se sítě cyklo-opraven a kaváren BajkAzyl (kromě Prahy a Olomouce nově i v Brně) či systém komunitních půjčoven kol Rekola.cz.

3. Co považuješ na největší trend v ČR pro rok 2016 v oblasti cyklistiky / cyklo-dopravy?

 Nárůst počtu cyklistů v českých a moravských městech je neDaniel Mourekzvratnou realitou, ve stále větší míře si jej vynucují především mladší lidé (a to nejen mladí muži do 30let). Naše města, ale vesměs pokulhávají s budováním adekvátní infrastruktury pro cyklisty (vč. parkování kol) či preferencí cyklistické dopravy tak jak to např. u MHD a pěší dopravy na úkor automobilů. Přesto, že dopravní výkony IAD (individuální automobilová doprava)  ve městech buď stagnují nebo už začínají klesat, ochota politiků omezovat třeba ekonomickými nástroji (rozšíření placených zón parkovaní či zavedením mýtného či omezením vjezdu IAD do center měst, tak jak je to běžné jinde).

Statisticky se dá tento trend vystopovat v účasti na kampani Do práce na kole (www.dopracenakole.net), organizovanou již čtvrtým rokem spolkem Auto*Mat v 25 českých a moravských městech. Letos se účastnil rekordní počet 7.000 účastníků, s nejvyšším zastoupením v Praze a Brně. Pro důkladnou změnu v nazíráni na cyklistiku jako dopravu (nejen jako na sport a rekreaci)  bude nutné zapojit nejen mladé uživatele kol, ale i střední a starší generace,. K tomu by mohl napomoci i rychlejší rozvoj v používání elektrokol s nástupem nových technologií, ale i doprovodné infrastruktury (dobíjecí stanice na veřejných místech a u zaměstnavatelů).

Příští rok se asi ještě nedočkáme kompletního spuštění bikesharingového systému v jednom z velkých měst, ale doufejme, že se přiblížíme tomu, co je realitou např. i ve všech větších polských městech. V Praze by razantnímu rozšíření užívání kol přispělo zklidnění historického centra (Smetanova nábřeží a Karmelitské ulice a dlouhodobější humanizace magistrály), zprůjezdnění několika páteřních ulic pro cyklisty v obou směrech (Národní, Hybernská, Šeříková a další) a realizace páteřních metro-stezek ve směru od jihu na sever (viz právě realizované cycle-super highways v Londýně).

Daniel Mourek, současný viceprezident EVROPSKÉ CYKLISTICKÉ FEDERACE (ECF), se narodil v Praze. Jeho záliba v kolech se postupně stala jeho profesí. Po studiu cestovního ruchu na VŠE a na univerzitě v Bernu pracoval v nejstarší cestovní kanceláři Thomas Cook v Německu a Praze a poté jako vedoucí Odboru výzkumu trhu a tvorby produktu v České agentuře cestovního ruch CzechTourism. V současné době působí jako koordinátor dálkových tras Greenways Nadace Partnerství v České republice a v regionu střední a východní Evropy. V ČR se Daniel podílel na úspěšném zavedení certifikace Cyklisté vítáni do ČR, marketingu stezek v ČR ve spolupráci s partnery z Rakouska a Německa.

Sdílet