Okolo Švýcarska – Top of Europe

0

Další částí cesty Švýcarskem na elektrokole byl Junfraujoch, nazývaný vrcholkem Evropy – „Top of Europe“ – nejvýše položená železniční zastávka v 3454 metrech nad mořem. Sem ale žádná cyklotrasa nevede, takže kolo zůstalo odpočívat ve výchozím bodu trasy – v Interlakenu neboli Mezijezeří a na cestu jsme se vypravili jak jinak než vlakem.

Na cestu se vydáváme obyčejným osobáčkem z nadmořské výšky 657 metrů.

Zanedlouho ale v Lauterbrunnenu přeskočíme do první zubačky

Na trase míjíme trochu starší model vláčku, tato trasa už funguje přes 100 let a tak je modernizace na místě.

Dělníci trasu s rozchodem 80 cm stále udržují, každý týden jí celou pěšky projdou, aby bylo vše perfektní.

Výlet na Junfraujoch v létě má výhodu, můžete se jako Martin vyklánět z okének.

Lístky na dráhu jsou jako za starých dobrých časů a kleštičky pěkně cvakají.

Ve výchozí stanici pršelo, teď jsme asi v 1700 metrech a myslíme si, že z mladé paní – Jungfrau uvidíme pendrek.

A další přesedání, nyní už ve výšce 2061 metrů, do červenožluté zubačky Jungfrau Bahn s rozchodem 100cm. Jož od začátku provozu jezdí tato zubačka na elektřinu, která je z 80% získávána z vodních elektráren v okolí.

Vlak frčí skalním tunelem, až ve sklonu 25% a to rychlostí 28 km/h. Náklon je veliký a chůze nesnadná..

Takto vypadaly vagony Jungfrau Bahn v roce 1912, kdy jí curyšský průmyslník Adolfa Guyer-Zeller začal za 15 milionů franků budovat. Vlaky umí i „rekuperaci“, tedy tři soupravy jedoucí dolů vytvoří energii pro jednu jedoucí nahoru.

Díky této dráze, která má za účel zpřístupnit alpské velikány veřejnosti, se na vrcholcích hor již udály různé skopičiny, v roce 2007 se zde konal výkop Eura 2008.

 

A jsme nahoře, ve výšce 3454 metrů. Vlaky nás tedy dopravily za 2,5 hodiny o neuvěřitelných 2797 metrů výše. To sedláci s nůší, kteří zažili prvovýstup, to měli o dost delší a náročnější.

Vítá nás sluníčko, ale počasí se zde mění z minuty na minutu.

Vidíme začátek ledovce Alesch s tloušťkou ledu až 350 metrů a délkou celých 24 kilometrů. Jako jediné místo v Alpách se těší celosvětové ochraně pod UNESCO.

Tady sníh a led nikdy neroztaje, ale není radno do závrtů vstupovat. Je znát, že vzduch je řidší.

Sněhulák sleduje meteorologickou stanici na skále nazývané Sphinx – Sfinga

Sem je možné vyjet dalších 800 metrů rychlým výtahem

Útroby skály skýtají mimo nádraží mnoho zábavy pro děti i dospělé.

Ledový palác vážně celý z ledu včetně podlahy a cedulka nelže, klouže to!

Některé fugury jsou vyrobeny z ledu a některé naopak skončili v ledu.

DSCN2088

Jungfrau v celé své kráse. 4158 metrů. Spolu s Eigerem a Mönchem nejvyšší vrchol Bernských Alp.

Čurání na vrcholu přísně zakázáno, hned by to zmrzlo.

Turisté, především asijští, mají rádi „nej“ – a tady je nejvýše položená prodejna hodinek na světě!

A už jedeme dolů.. protože nahoru jste se bez lístku dostat nemohli, teď průvodčí místo kontroly rozdává švýcarskou čokoládu Lindt.

A v údolí zase prší – ale to tu nikdy neuslyšíte – protože ve švýcaři říkají, ze se myjí hory.

A jsme u konce. trato trasa ne nejen krásná, ale i technicky unikátní a srdce milovníka železnic zde musí zaplesat.

Sdílet